Třída Asagiri
| Třída Asagiri | |
|---|---|
 Umigiri (DD-158) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Hacujuki |
| Nástupce | třída Murasame |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3500 t (standardní) 4200 t (plný) |
| Délka | 137 m |
| Šířka | 14,6 m |
| Ponor | 4,5 m |
| Pohon | COGAG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Posádka | 230 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 8× RGM-84C Harpoon (2×4) 8× ASROC (1×8) 2× 20mm Phalanx CIWS (2×1) 8× Sea Sparrow (1×8) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1–2 vrtulníky |
Třída Asagiri je třída univerzálních raketových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany, postavená jako vylepšení torpédoborců třídy Hacujuki.[1] Skládá se z celkem osmi jednotek postavených v letech 1985–1991. Všechny jsou stále v aktivní službě. Asagiri a Jamagiri však od roků 2004–2005 slouží jako cvičné lodě.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1985–1991.[1] Na stavbě se podílely loděnice Ishikawajima-Harima Heavy Industries v Tokiu (DD-151, 154 a 158), Mitsui Engineering & Shipbuilding v Tamano (DD-152), Sumitomo Heavy Industries v Jokosuce (DD-153 a 156), Hitachi Zosen v Maizuru (DD-155) a Mitsubishi Heavy Industries v Nagasaki (DD-157).[2]
Jednotky třídy Asagiri:[2]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Asagiri (DD-151) | 13. února 1985 | 19. září 1986 | 17. března 1988 | aktivní |
| Jamagiri (DD-152) | 5. února 1986 | 8. října 1987 | 25. ledna 1989 | aktivní |
| Júgiri (DD-153) | 25. února 1986 | 21. září 1987 | 28. února 1989 | aktivní |
| Amagiri (DD-154) | 3. března 1986 | 9. září 1987 | 17. března 1989 | aktivní |
| Hamagiri (DD-155) | 20. ledna 1987 | 4. června 1988 | 31. ledna 1990 | aktivní |
| Setogiri (DD-156) | 9. března 1987 | 12. září 1988 | 14. února 1990 | aktivní |
| Sawagiri (DD-157) | 14. ledna 1987 | 25. listopadu 1988 | 16. března 1990 | aktivní |
| Umigiri (DD-158) | 31. října 1988 | 9. listopadu 1989 | 12. března 1991 | aktivní |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]_in_the_Pacific,_-17_Mar._2007_a.jpg)
Hlavňovou výzbroj torpédoborců tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara, umístěný v příďové dělové věži. Kanón má dostřel 30 km a rychlost palby 120 ran za minutu.[1] Mezi touto věží a můstkem se nachází osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. Ta ve výzbroji lodí doplňují dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety HOS-302A pro japonská protiponorková torpéda typu 68. Protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel RGM-84C Harpoon. Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobné vypouštěcí zařízení střel Sea Sparrow. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťují dva systémy Phalanx CIWS. Torpédoborce rovněž mohou nést až dva protiponorkové vrtulníky, pro jeho uskladnění se na palubě nachází hangár. Obvykle však nesou pouze jeden stroj typu SH-60J.[1]
Pohonný systém je koncepce COGAG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dvě plynové turbíny Kawasaki-Rolls-Royce Spey SM1A, přičemž v bojové situaci se připojí další dvě plynové turbíny stejného typu.[1] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Class Asagiri Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Asagiri na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
